Je už pozdě?

Nyní je 100 sekund do půlnoci!

Svět, který necháváme svým dětem, je obzvláště děsivý. Na rozdíl od našich prarodičů a praprarodičů jsme daleko od víry nabízet svým vnoučatům lepší svět. Místo toho jsem spíše opak, který se odehrává před našimi očima a k našemu svědomí. K rozsáhlým a hlubokým změnám v našem způsobu života musí dojít velmi brzy. Bohužel je to stále méně pravděpodobné. Jinak je náš svět odsouzen k opakovanému utrpení katastrof.

V sázce je naše civilizace

Nepřerušovaný růst, chytře maskovaný ve stínu udržitelného rozvoje1 , nadále způsobuje zmatek. Míříme přímo ke krizi bezprecedentní velikosti. Jedinou neznámou je, zda budou nejprve ekonomické, sociální 2 nebo environmentální. 3 . V roce 2021 Bulletin Doomsdays Clock atomových vedcu potvrdil, že do pulnoci zbývají ješte necelé dve minuty! Je to nejprísnejší varování nástroje této mezinárodní vedecké komunity, nejbližší prístup hodin k pulnoci od jejího vzniku, ješte horší než v roce 1953, behem nejdesivejších dní jaderné hrozby4 . Je naše civilizace odsouzena ke zhroucení behem nekolika desetiletí kvuli nedostatku neceho lepšího než „nejméne špatný politický systém“, jak ho popsal Winston Churchill?

Prežít 21. století?

Již nekolik let se množí patová zjištení, ve kterých se nacházíme. Nekdy se nesmele zminuje, že jsme skutecne vstoupili do nového století. Predpona „21. století“ je nekdy pridána k tématu, aby podporila skutecnost, že si zasloužíme lépe, mnohem lépe. Soucasná situace nás nutí klást si tuto existenciální otázku: Dokáže naše civilizace prežít 21. století? Nebo ješte nepravdepodobnejší, abyste klidne zahájili toto 3. tisíciletí, které se zdálo tak plné slibu, jen pred nekolika desítkami let?

Pochybovat náš zpusob života

Už muže být pozde. Veríme, že ne. Je však samozrejme nemožné s jistotou odpovedet na tuto otázku. Je však zrejmé, že cas se krátí a že povzbuzující akce naší vládnoucí trídy jsou videt jen zrídka. Pokracování v kropení drobných zmen sem a tam by bylo v bezvedomí. Zdá se, že vedecká komunita neví, o kolik jasnejší nám to má ríci.

Dva z našich nejvetších headlineru ve vedeckém svete sdíleli explicitní zprávy o naléhavosti hledání nových cest zásadne odlišných od tech, které jsme dosud prozkoumali. Na jedné strane se David Suzuki domnívá, že „selhal ekologismus“ 5 . Na druhé strane nám Hubert Reeves uprímne ríká, že v sázce je samotné prežití naší civilizace6 . A zdá se, že je príliš málo na to, abychom se vyhnuli tomu nejhoršímu. Veríme proto, že je legitimní zpochybnovat mnoho základních aspektu našeho zpusobu života.

Citaci